14. kapitola

22. ledna 2009 v 22:32 | Miri |  Memories of magic
Uběhlo několik měsíců a ke škole se pomalu přiblížila zima. Za pár týdnů měly být Vánoce a já pořád nevěděla co mám dělat. Ailleen jede s Chrisem na chatu jeho rodičů, ale před rodiči jede s přáteli… Jacob jede domů, do Wisconsinu, ale co mám dělat já? Rodiče říkají ať za nimi jedu domů, ale jak bych se mohla koukat do očí zhrzeného Micka nebo jen kouknout na Jacka… Mohla bych jet lyžovat, ale s kým…?

,,Ahoj Miriam, dneska jsem zrušil trénink, nechceš se jít projít?'' Křikl na mě Konstantin, když jsem šla po chodbě na hodinu transformace. Nejdříve jsem se začala zmatečně jsem se začala otáčet, ale zvědavé pohledy mých spolužaček mi napověděly, kde mám Konyho hledat…
,,Řeknu ti to odpoledne, není mi moc dobře…'' řekla jsem a ukázala na šátek na krku.
,,Jsi nemocná.'' konstatoval. Po očku jsem zahlédla mou drahou sestru jak se usmívá. Ona ví něco, co mi nechce říct, to že chodí s profesorem jí nesvědčí…
Celou hodinu jsem přemýšlela jestli mám jít, poznámky si opíšu od sestry a třeba mi ten výlet s Konstantinem pomůže rozhodnout se, co mám dělat o prázdninách… Když zazvonilo, Jacob se se mnou rozloučil a pak rychle odešel ze třídy, Ailleen se vyřítila ven jako první a nejspíš se chystala strávit skvělé odpoledne s profesorem přírodní magie… Pomalu jsem se vyplížila ze třídy, nerozhlížela jsem se napravo ani nalevo, až když mě někdo chytl za ruku, vzpomněla jsem si na Konstantina…
,,Půjdeme teda?''usmál se na mě, když mi bral učebnice z rukou. Bylo to stejné, jako když na mě čekal tolikrát před tréninkem.
,,Tak fajn, ale kam mě vezmeš?'' Ptala jsem se, když jsme šli směrem k budovám kolejí.
,,Nejdřív půjdeme ke mně na pokoj, tam ti dám něco teplého na sebe,'' utkvěl pohledem na mém tričku a slabé mikině :,, A pak tě vezmu do města…'' Už tolikrát jsem si představovala jeho pokoj, ale ještě jsem tam nebyla, takže mě trochu překvapilo, že všechno bylo tak světlé a na stěnách viselo plno fotek, na jedné jsem byla i já. Byla to momentka z nějakého zápasu, zrovna jsme vyhráli a na mé tváři zářil úsměv… Hned vedle té mojí byla velká fotka skupinky lidí, které jsem neznala a u nich Chris a Konstantin. Všichni se smáli. Na hodně dalších fotek byl Chris a na jedné se dokonce líbal s mojí sestrou. Konstantin vytáhl ze skříně mikinu a podal mi ji, přetáhla jsem ji přes hlavu a jako druhou věc mi podal helmu na motorku…
,, My pojedeme na motorce?'' zeptala jsem se zděšeně. On jen blýskl zuby v úsměvu a přikývl. Nadechla jsem se a vzala jsem helmu do ruky. Pomalu jsme došli až na parkoviště před školou a tam pod střechou stála motorka- nablýskaná, černá a velká… Líbilo se mi, jak na nás koukali lidi, kteří se chystali na víkend domů v autech… Dokud jsme jeli na příjezdové cestě, jeli jsme celkem pomalu, ale když jsme najeli na dálnici, chytla jsem se Konstantina kolem pasu tak silně, že se mi začal smát… Hodně krát jsem se bála, že se zabijeme, ale Kony věděl co dělá, jel sice rychle, ale bezpečně… Když jsme vjeli do města, zase jsme zpomalili a zajížděli do zastrčených, postranních uliček. Před jedním nenápadným domem jsme zastavili. Sesedla jsem si a hned málem spadla, kdyby mně Konstantin nechytl, asi bych spadla, to mě zajímá, jak stihl motorku postavit tak rychle , slézt a ještě mě chytit, když jsem slézala, teprve vytahoval klíčky ze zapalování…
V té budově byla malá, útulná kavárna, sedli jsme si k zastrčenému stolku a začali si povídat, o škole a různých věcech…
,,Hele, co vlastně děláš o prázdninách?'' zeptala jsem se se nenápadně. On se usmál a tak nějak nervózně řekl:
,,Já se tě chtěl vlastně zeptat, jestli bys se mnu nejela za mými přáteli… Vím, že Ailleen jede s Chrisem na hory, Jacob k rodičům, ale jestli máš jiné plány…'' nechal větu otevřenou, protože si všiml, že sleduju něco trochu jiného…
,,Co tu děláš Jacku?'' zeptala jsem se hlasem, ve kterém by se jen těžko dalo hledat přátelství. On byl asi podobně šokovaný tím, že mě tu potkal…
,,Ach Miri, co tu děláš?'' zeptal se, když se trochu vzpamatoval.
,,No, dostala jsem se konečně ze školy? To je tvoje… Ehm, přítelkyně?'' pohlédla jsem na blond holku s dlouhými nehty růžové barvy, kterými nervózně bubnovala do desky stolu.
,,Jo, promiňte, tohle je Miri,moje kamarádka, a tohle je Líza, moje přítelkyně…'' řekl nervózně.
,,Tohle je Konstantin, můj spolužák ze školy a tohle je Jack, můj soused, doma…'' Podali si ruce, Konstantin se tvářil dost pobaveně, ale já nevěděla co dělat, dva kluci, kterým jsem v poslední době dala košem, no fajn…
,,No, nenechte se rušit, ráda jsem tě zase viděla Jacku a tebe poznala Liz…'' a sedla jsem si zpět na svoje místo naproti Konymu… Ten se samozřejmě začal ptát, kdo to byl a tak jsem mu všechno řekla.. Jen si posměšně odfrkl a řekl, že on by takovou chybu neudělal a pokračoval v navrhování mi společného výletu za jeho přáteli do nějakého zapadlého městečka ve státě Washington…
,,Myslíš, že by to bylo vhodně?'' zeptala jsem se, zdálo se, že je s těmi lidmi v podobném vztahu jako jsou vztahy v rodině…
,,Jistě Mir, chci ti říct něco moc důležitého a tam to bude nejlepší, navíc je tam i krásná příroda, budeme se moct procházet, ukážu ti spoustu věcí…'' usmál se a chytl mě za ruku, kterou jsem měla položenou na stole… Ta ruka byla ledová, ale možná se mi to zdálo, protože se mi po těle rozlévala krev a já cítila, jak se červenám, potěšilo mě, s jakou naléhavostí to říkal i to, že se mnou chtěl trávit prázdniny, sice jsem ho odmítla, ale něco tam pořád bylo…
,,Ale nepojedeme na motorce, že ne?'' zasmála jsem se, myslela jsem že mě jen inspiruje, ale tohle vypadalo mnohem zajímavěji.
,,Ne, vezme nás tam Chris, když pojede s Ailleen, taky se chce u nich zastavit…'' odpověděl mi a mě se ulevilo, 1500 mil a cesta přes 5 států na motorce mi tak lákavá nepřipadala a třeba už po tom výletu budu vědět, jak to rozseknout mezi mnou a Jacobem…
,,Nepůjdeme už, chtěl bych ještě mluvit s Chrisem a budeme ho muset chvíli hledat…'' usmál se na mě můj doprovod a já přikývla.
Jeli jsme zase rychle, ale už mi to tolik nevadilo, věděla jsem, že se mě Konstantin nepokouší zabít… Když jsme dojeli ke škole, zaparkoval zase motorku do přístřešku a pomohl mi slézt, ale tentokrát jsem to nepotřebovala. Sundala jsem si helmu a protřepala si vlasy, celou dobu jsem cítila jeho pohled, usmíval se… Šli jsme pomalu směrem k jeho koleji, už byla skoro tma a skoro nikdo nebyl venku, odložila jsem helmu na postel a vzala si svoje knihy, po chvíli jsem si uvědomila, že mám na sobě pořád jeho mikinu a rychle jsem ji sundala, tohle nechci zažít podruhé, teď to bude jiné…
,,Tohle jsou oni…'' stál před velkou fotku, kterou jsem si prohlížela. Jen jsem přikývla, protože mě zajímalo, jak chce najít Ailleen. On se odtrhl od obrázku a vzal mě za ruku, šli jsme teď o poznání rychleji. Vraceli jsem se zpět do školy, po chodbách jsme šli cestou, kterou jsem chodila několikrát týdně na hodinu přírodní magie, mohlo mě napadnout, že budou tam… Kony zaklepal a zevnitř se ozval pád něčeho na zem, smích mojí sestry a po chvíli i zřetelné:
,,Dále,'' moje sestra dělala vzornou studentku na konzultaci, ale když uviděla mě a tmavovlasého kluka, jak se držíme za ruku, zřejmě si to špatně vysvětlila a začala se zase tlemit.
,,Ahoj, promiňte že vás rušíme při konzultacích,'' Konstantin se po celou dobu co to říkal šklebil, když konečně dozněla pobavená nálada pokračoval:,,Chci vzít Miri za Bellou…'' To jméno mě překvapilo, myslela jsem, že zmíní nějaké mužské jméno, všechny ty holky na fotce, byly tak hezké, doufala jsem, že ty tam nepotkáme…
,,Ailleen, Miri, můžete nás chvíli nechat o samotě?'' Hned jak Kony řekl, co plánujeme dělat o prázdninách, Chris vstal od stolu a tvářil se vyděšeně, naštvaně… Ailleen ho pohladila po ruce a obě jsme odešly z kabinetu… Jediné co jsem z rozhovoru uvnitř zaslechla bylo Chrisovo:
,,Ty ses snad zbláznil, nejde to. Chceš ji snad…?'' nechtěla jsem čekat až to skončí, věděla jsem, že naplánovaný výlet se neuskuteční, doběhla jsem k sobě na pokoj a lehla si do postele a chtěla usnout, proč jsem do toho spadla, ano je úžasný, ale nemůžu se do něj zamilovat, mám Jacoba a navíc jsem dnes po tak dlouhé době viděla Jacka… Rozhodla jsem se, že ty prázdniny budu s Konstantinem ať se děje co chce a taky z něj dostanu, co se děje…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama